Kohútka - pěkné rodinné lyžařské středisko

15.01.2006 (tta) — Lyžování

Zlín se, stejně jako většina měst těchto dní, už týden halí do smogu. Kvůli zimní inverzi se za sluníčkem musí někam na kopec. Lyžařské středisko Kohútka v Javorníkách leží v nadmořské výšce 913 metrů. Tam už by mohlo být pěkně. A to taky bylo.

Vyrazili jsme bez obou kluků: Meda je silně nachlazený a kašle, Koloušek se z pátečního tréninku vrátil totálně zničený a ještě v sobotu ráno ho všechno bolelo.

Ze Zlína to do Javorníků není daleko. Přes Vsetín údolím Vsetínské Bečvy do Nového Hrozenkova a pak již podle šipek až na samý konec údolí, kde je parkoviště. Dříve jste zde museli nechat auto a na hřeben, kde se Kohútka nachází, vás vyvezl sněžný skůtr. Dnes již nahoru vede úzká a klikatá silnice, po níž lze vyjet i v zimě. Ovšem jen máte-li sněhové řetězy či vůz s pohonem všech kol; jinak vás pořadatel nahoru nepustí. A taky pas či alespoň občanku, neboť hřebenem prochází česko-slovenská hranice. Jezdí se střídavě nahoru a dolů, na silnici se nelze vyhnout. A pokud si nahoru netroufnete sami, nechte se vyvézt skibusem, který po silnici pendluje.

Neodpustím si poznámku: je všeobecně známo, že nasazení sněhových řetězů je nutné se naučit a to nejlépe v teple a bez sněhu. Já jsem to tak kdysi udělal. Nikoliv však řidič fungl nové oktávie, který zmrzlými prsty bezradně motal řetězy v marné snaze nasadit je na kola. Když jeho drahá polovička viděla, jak snadno jsem řetězy opatřil naše auto, hned spustila: „Vidíš, já jsem ti řikala, že…“. Však to znáte. Kdybych nakonec onomu zoufalci řetězy nenasadil, asi by tam stál ještě dnes.

Nahoře bylo opravdu nádherně. Slunce svítilo na plné pecky, vítr žádný, v údolí pod námi se válely kotouče smogu a my se mohli kochat výhledem na Lysou horu. A tak jsme lyžovali, koulovali se, sáňkovali a jen tak se procházeli. Radost nám poněkud zkalil akorát neznámý lump, který mi ukradl lyžařské rukavice – když jsem fotil, na chvíli jsem je nechal bez dozoru. A to se na českých horách nevyplácí. Větší stěstí měl majitel ukradených běžek. Díky pozornému personálu na parkovišti byl zloděj odhalen a předán policii (která jej nejspíše pro nedostatek důkazů pustí; co na tom, že lyže u něj našli). Šlo o dva mladíky a jednu slečnu, kteří evidentně na hory nejeli za lyžováním…

A Helenka? Její vztah k lyžování letos poněkud ochladl. Zjistila totiž, že v obýváku jí lyže nepodkluzovaly a tak se našim pokusům o nasazení lyží úspěšně vyhýbá. Potřebuje motivaci – když na dětském lanovém vleku začala jezdit malá holčička, Helenka měla lyže rázem na nohou a už se drala k lanu. Jednou vyjela nahoru (s mamdou samozřejmě) a už to stačilo. Třeba příště pojede i dolů. Nenutíme ji, nechceme jí lyžování zprotivit.

Na Kohútce se nám líbilo natolik, že uvažujeme o lyžařském víkendu stráveném pod střechou nově rekonstruované chaty Kohútka. Odjížděli jsme až za tmy a na cestu nám svítil obrovský měsíc v úplňku. Bohužel jen chvíli, Ještě před Vsetínem jsme se ponořili pod hustou peřinu smradlavého smogu a bylo po divadle.

Co se nám líbilo:

  • Všechny typy sjezdovek od dětské se školičkou a provazovým vlekem až po pěknou černou. Mezi sjezdovkami lze přejíždět a tak máte celý den co prozkoumávat.
  • Vše je blízko sebe, což s dětmi oceníte, neboť skočit si do auta pro suché rukavice je sranda.
  • Sjezdovky jsou kvalitně upravené rolbou.
  • Na české poměry snesitelné fronty u vleků – čekalo se tak 8 minut. Dětské vleky byly zcela bez čekání.
  • Venkovní bufet „U kuřátka“ rychle ukojí vaše chutě.
  • Restaurace uvnitř krásně rekonstruované horské chaty Kohútka pak uspokojí i náročnější gurmány – my jsme si moc pochutnali.
  • Nádherné výhledy, možnost procházek po hřebenovce (nyní kvůli kalamitě poněkud omezenám nicméně na Portáš se dostanete).

A co se nám líbilo míň:

  • Všechny velké sjezdovky končí u dvou starších pom a tak se tam učitě někdy tvoří velké fronty.
  • Všechny vleky a sjezdovky jsou propojené, leckde však k úplnému přejezdu na lyžích chybí jeden či dva výškové metry a tak nezbývá než kousek vyšlápnout. Ale není to žádná hrůza.

A na závěr pár užitečných odkazů, pokud byste to chtěli vyzkoušet sami:

Jak se tam dostat?

Ze Vsetína pojedete směrem na Velké Karlovice, ale již v Novém Hrozenkově odbočíte vpravo na Vranču. Druhá možnost je ze Slovenska z Lúk pod Makytou přes lyžařské středisko Čertov pořád nahoru.

Komentáře

Sob napsal 09.05.2006 v 22:14:

Ahojte, na Kohútku taky dost často jezdíme, a velmi doporučuji ubytování na horské chatě Spartak. Je to taky nově rekonstruované, ceny jsou podstatně příznivější než na chatě Kohůtka, a i personál je přívětivější. podrobnosti najdete na http://www.chataspartak.cz .
Aleš

Jelínek napsal 22.05.2006 v 22:36:

Velmi pěkný článeček.

Přidat komentář

:

:
: